Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O umění nudit se

25. 11. 2014 23:41:56
Sedmdesátá léta, svět mého mládí, byla nudná ... tedy tehdy jsem to ještě nevěděl, ale dnes jsem si tím jist. Televize znala jen dva programy, monoskop, přestávky a pořady dynamické jako přímý přenos z poslanecké sněmovny. Nemaje smartphon nemohl jsem cestou do školy, na fotbalový trénink nebo při čekání na kamarády na hřišti ani telefonovat, ani vyřizovat emaily, chatovat na Facebooku nebo hrát Worldcraft. Prostě jsem se nudil. Jen tak jsem seděl a civěl do prázdna.

Sedmdesátá léta, svět mého mládí, byla nudná ... tedy tehdy jsem to ještě nevěděl, ale dnes jsem si tím jist. Televize znala jen dva programy, monoskop, přestávky a pořady dynamické jako přímý přenos z poslanecké sněmovny. Nemaje smartphon nemohl jsem cestou do školy, na fotbalový trénink nebo při čekání na kamarády na hřišti ani telefonovat, ani vyřizovat emaily, chatovat na Facebooku nebo hrát Worldcraft. Prostě jsem se nudil. Jen tak jsem seděl a civěl do prázdna.

Dnes už se naštěstí nudit nemusím. Monoskopy zmizely, a tak když nemohu spát, podívám se v klidu na poslední zápas Ligy mistrů (kdyby zrovna nešel na čtyřce, pustím si stream z jejich webu), v autobusu zkontroluji poštu, něco i rovnou vyřídím, zatelefonuji manželce, proklepnu děti a když to mám, rychle projedu zpravodajské servery. V nejhorším si pustím kousek toho filmu, co mi doporučil kolega. Worldcraft nehraju, chatuju málo.

Předpokládám, že většina z vás nepřehlédla sarkasmus předchozích řádků a očekává, že začnu lkát nad tempem našeho přetechnizovaného světa. Ale ne, nebojte, já se pěkně obloukem vrátím k té své nudě. Nedávno, když jsem se trochu nudil, jsem se nad tím zamyslel a zjistil, že nuda je ve skutečnosti velmi užitečná věc. Když se nudím, dělám věci, které bych jinak nedělal. Protože mě už šťourání klacíkem do ucpaného kanálu nebaví tak jako před třiceti lety, většinou přemýšlím o blbostech. Tak jsem třeba vymyslel dva algoritmy pro výpočet s přesností na pět, respektive osm desetinných čísel. Ptáte se, k čemu je to dobré? K ničemu, ale donutil jsem svůj mozek zabývat se něčím, co normálně nedělá. Zopakoval jsem si goniometrii, matematiku, logiku a prostě jsem si jen udělal radost. Když se nudím, občas otevřu věci, které už jsem vyřešil v pracovní době. Tehdy jsem byl v obvyklém časovém presu, nyní mám času spoustu. A najdenou se objeví úhly pohledu, které mne předtím ani nenapadly, a s nimi i nová řešení, na která bych jinak nepřišel.

Nuda ale začíná být nedostatkovým zbožím. A to já jsem na tom ještě dobře, já jsem se v mládí nudit naučil, ale moje děti, když se náhodou tři minuty nic neděje, hlasitě protestují, že se nudí. Ale ne že by si hledaly zábavu. Chtějí ji ode mě. Nejlépe elektronickou. Ty menší. Junior žádnou nudu nezná, protože stabilně telefonuje, chatuje a hraje na tabletu - to vše najednou. (Dřív než se na mě vrhnete, chtěl bych vás, trochu mimo hlavní linii, upozornit, že si také umíme zahrát hru, jít na výlet, kopat si s míčem na zahradě. Mluvím o chvílích, kdy holt někdo musí poskládat prádlo, uvařit večeři nebo zaplatit pojistku na barák.) Ale teď zase pěkně k nudě. Naše civilizace stojí na vylepšeních. Sekyra byla lepší než kámen, ruchadlo lepší než rádlo a pistole lepší než luk. A já věřím, že většina z těchto inovací nevznikla cíleně na zakázku, ale jaksi jako vedlejší produkt, když se autor nudil. Bratranci Veverkové nerokovali o pluhu, když s tím nešikovným rádlem potřebovali za den zrýt půl hektaru pole, ale spíš v zimě, za dlouhých nocí.

Pokud tedy z našeho života mizí nuda, musí se nutně redukovat i počet neotřelých nápadů, inovací. A třeba tak nevědomky zatloukáme další hřebíček do rakve naší civilizace.

Článek vyšel 9. 5. 2013 na serveru Neviditelný pes

Autor: Hanuš Velebný | úterý 25.11.2014 23:41 | karma článku: 0.00 | přečteno: 56x

Další články blogera

Hanuš Velebný

Lze postoj Německa k českým pracovníkům označit jako diskriminaci?

Články Ladislava Jakla popravdě moc nečtu, ale do jeho rozhovoru pro Parlamentní listy (zde) jsem se přeci jen zakousl.

27.2.2016 v 0:00 | Karma článku: 12.20 | Přečteno: 200 | Diskuse

Hanuš Velebný

Jak se díváme na svět

V tomto textu jsem se pokusil ukázat jak různé pohledy mohou být na prakticky totožné věci. Možná budete překvapeni :).

21.10.2015 v 15:44 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 238 | Diskuse

Hanuš Velebný

Poznámka k tradici ničení památek

Tento týden proběhla většinou médií zpráva o zničení antického Belova chrámu v Syrské Palmiře Islámským státem.

1.9.2015 v 14:40 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 978 | Diskuse

Hanuš Velebný

Uprchlíci, zase trochu jinak

Tento příspěvek mne stál dva dni psaní, mazání a přepisování a mé úvahy, jak se postupně rozvíjely, zcela zásadně změnily můj pohled na celou otázku běženců a možnosti jejího řešení.

26.8.2015 v 17:11 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 1363 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Laďka Sindlerova

Hidžáb u nás v ČR ano nebo ne?

Malé připomenutí kauzy, na kterou jsem si vzpomněla v souvislosti s migranty. Já ji tenkrát se zaujetím sledovala. Byla to kauza dívky ze Somálska, která zažalovala školu, protože ta jí zakazovala nosit hidžáb.

23.1.2018 v 20:00 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 183 | Diskuse

Miroslav Nigrin

To byl ale Havel, to bylo něco jiného!

Téma voleb ze strany pana Drahoše se scvrklo do ataků na prezidenta republiky. No dobře, říkám si, jde mu o hodně, už se vidí na stolci nejvyšším a těch úslužných pomahačů, kteří očekávají nějakou tu výhodičku od prezidenta

23.1.2018 v 18:56 | Karma článku: 25.03 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jan Ziegler

Zeman nemá právo otírat se o Háchu, nacistické výhrůžky nezažil

Je to další ubohost dočasného nájemce Pražského hradu, který nedávno prohlásil, že čeští občané se na něj mohou spolehnout, protože prý není Hácha. Evidentně neví, o čem mluví a je to takový opožděný hrdina.

23.1.2018 v 18:41 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 336 | Diskuse

Richard Siemko

Domnívám se, že vím, proč V. Klaus ml. volí Zemana

Na teroristických útocích jedinců muslimského vyznání na náš západní svět není nejstrašnější brutalita nebo počet obětí. Nejstrašnější je zoufalost a bezradnost politických elit postižených evropských zemí.

23.1.2018 v 17:59 | Karma článku: 29.75 | Přečteno: 881 | Diskuse

Pavel Vrba

Povznesen nad všechnu tu hysterii.

Kolem mě probíhají předvolební a urputné boje, vedoucí k podpoře či urážkám kandidátů, ale i jejich voličů. Naštěstí, jdou tyto pitomosti mimo mě. Ne, že bych to politikaření nevnímal. I mě se dotýká. A v celé své nahotě.

23.1.2018 v 17:50 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 315 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 452
Kdo jsem? To vlastně sám hledám. Možná to dříve najdete vy v mých článcích.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.