Poznámka k tradici ničení památek

Tento týden proběhla většinou médií zpráva o zničení antického Belova chrámu v Syrské Palmiře Islámským státem.

Pominu-li, že právě senzacechtivé informování o všech podobných incidentech motivuje Islámský stát k akcím, které jim kromě publicity nic rozumného nepřinesou, dovolil bych si jednu věcnou poznámku - nezapomínejme na nedozírné škody, které napáchal komunistický režim na našem vlastním kulturním bohatství.

Zapátral jsem na internetu a našel, že v letech 1945-1989 bylo na území dnešní ČR zbořeno 207 kostelů, více než 2500 kaplí a kapliček, silně poškozeno bylo 1830 kostelů a kaplí. Jen pro srovnání od roku 1989 byly zbořeny 2 kostely a asi 50 kaplí, ve většině případů z důvodu zoufalého stavu zaviněného “péčí” v předchozích čtyřiceti letech.

Chování komunistického režimu bylo zejména k sakrálním stavbám stejně bestiální jako je chování Islámského státu. Stejné byly také pohnutky - likvidace připomínek jiné ideologie.

Kromě sakrálních staveb bylo nenávratně poškozeno i množství dalších památek - hrady, zámky a jejich inventář, architektonické skvosty připomínající masarykovu první republiku, množství soch a památníků a bylo by možné pokračovat do nekonečna.

Můžete namítnout, že dvě stě let starý kostel nemá hodnotu dva tisíce let starého chrámu, to však nemůže nijak umenšit zrůdnost s jakou se na našich památkách podepsali komunisté. A na to by se nemělo zapomínat.